Základem léčby dyslipidemií by měla být režimová opatření, sestávající ze zanechání kouření, diety, pravidelné pohybové aktivity a kompenzace stresu. Nově je v doporučeních zdůrazněno, že arteficiální obohacování stravy o vitaminy s předpokládaným antioxidačním účinkem (C, E, betakaroten) nelze doporučit, protože intervenční studie s těmito vitaminy neprokázaly žádný pozitivní vliv na mortalitu na KVO.
Ve farmakoterapii je nejvíce důkazů z intervenčních studií pro statiny, tato třída hypolipidemik by tedy měla být u většiny osob základem hypolipidemické léčby. Pro kombinovanou léčbu je zatím méně důkazů z intervenčních studií, lze jen předpokládat, že příznivé ovlivnění lipidového profilu bude mít též příznivý dopad na prognózu onemocnění. Druh statinu je třeba volit, dávkovat a titrovat tak, aby bylo možno dosáhnout výše uvedených cílových hodnot. Není-li to možné, je vhodné dosáhnout snížení LDL-Ch alespoň o 40 %, u osob s velmi vysokým rizikem o 50 %. U některých pacientů je nutné volit léčbu kombinovanou, ať už k dosažení cíle LDL-Ch (statin + ezetimib nebo statin + pryskyřice) či k ovlivnění triglyceridů a HDL-Ch (statin + fibrát nebo statin + omega-3 mastné kyseliny)