Obezita a nadváha
 

Prevence vzniku obezity nebo snížení hmotnosti u nadváhy a obezity je důležité u nemocných s prokázaným KVO nebo s vysokým rizikem, stejně jako u jedinců bez rizika. Snížení tělesné hmotnosti se důrazně doporučuje u obézních jedinců (BMI ≥ 30 kg/m2) nebo u jedinců s nadváhou (BMI 25,0-29,9 kg/m2) i u jedinců s abdominální obezitou (obvod pasu > 102 cm u mužů a > 88 cm u žen). Snižování tělesné hmotnosti bude úspěšnější, pokud se bude provádět s odbornou podporou, vyžaduje i silnou motivaci ze strany jedince. Měření hmotnosti a výšky s výpočtem BMI a měření obvodu pasu je nedílnou součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, nebo by mělo být prováděno v rámci ostatních vyšetření u praktického lékaře nejméně jednou ročně.

 

Cílem u obézních jedinců je redukce tělesné hmotnosti o 5-15 %, která významně snižuje kardiovaskulární a metabolická rizika, v případě těžké obezity může být indikován větší pokles hmotnosti. V komplexní léčbě obezity se uplatňuje:

  • dieta se snížením obsahu energie o 15-30 % ve srovnání s obvyklou dietou u pacienta se stabilní hmotností; snížení energetické hodnoty je dosaženo především omezením tuků. Velmi přísné nízkoenergetické diety s obsahem méně než 3 500 kJ/den se podávají pouze pod lékařskou kontrolou u pacientů s větší obezitou, u nichž je indikován rychlejší hmotnostní pokles.  
  • součástí léčby obezity je zvýšení fyzické aktivity střední intenzity (např. rychlá chůze), trvající nejméně 30 min 4-7 krát týdně a zrněna životosprávy metodou behaviorálni intervence
  • farmakoterapie obezity je součástí léčby navozující další pokles hmotnosti nebo udržení dosaženého úbytku. U těžkých obezit (BMI a 40 kg/m2, výjimečně 35-40 kg/m2) se přistupuje po komplexním zvážení indikací k chirurgické léčbě, především ve formě bandáže žaludku
 

Zvýšení tělesné zátěže

Tělesnou aktivitu je nutno podporovat ve všech věkových skupinách, od dětí až po starší o soby; všechny pacienty a jedince s vysokým rizikem je nutno vybízet k tomu, aby bezpečným způsobem zvyšovali svou tělesnou aktivitu až na hodnotu zajišťující nejnižší riziko vzniku KVO. Bylo prokázáno, že nedostatek pohybu představuje pro člověka stejné riziko, jako přítomnost vysokého krevního tlaku, krevních tuků nebo obezity. Dokonce i lidé bez nadváhy s nedostatkem pohybu si  zvyšují riziko kardiovaskulárních nemocí dvojnásobně. I když cílem je dosáhnout minimálně 30 minut fyzické aktivity většinu dní v týdnu, i mírnější aktivita je spojena se zlepšením zdraví.

 

Zdravým jedincům je třeba radit, aby si zvolili příjemné formy fyzické aktivity, které by vhodným způsobem zapadaly do jejich každodenních aktivit, ideálně v délce 30 až 45 minut, čtyřikrát až pětkrát týdně na úrovni 60-75 % průměrné maximální srdeční frekvence. Příkladem aerobního cvičení  je vytrvalostní běh, plavání, cyklistika, inline, zkrátka všechny aktivity, které trvají déle než 15 minut a cvičení probíhá za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Doporučení nemocným s prokázaným KVO musí vycházet z komplexního klinického vyšetření včetnězátěžového testu. Podrobná doporučení pro nemocné s KVO již vydaly jiné skupiny odborníků.

 

TOPlist